Romové, dotace a práva

Tomio Okamura

Jak se dalo čekat, zmínka Tomio Omamury o možnosti založení vlastního cikánského státu vyvolala obrovské nevole u těch, kteří hájí způsob života nepřizpůsobivých.

Ponechám stranou to, že mají opačný názor, na to mají právo. Jen chci poukázat, že z jejich odpovědí je poznat, že jsem v předchozím článku O zakládání států... měl pravdu.

Například První místopředseda SRP (Strana rovných příležitostí) Čeněk Růžička prý zareagoval s nadsázkou a ironií když řekl

„Pozůstalí po obětech nacismu mu vzkazují, že už se o nás chtěl jednou postarat Hitler se svými poskoky. Když má pan Okamura o nás takovýto zájem a péči, tak my si nějaký stát vybereme a on, protože má peněz dost, by tento stát mohl dotovat. Budeme jen rádi.“

Je zde krásně vidět, že bez dotací nemá stát smysl, oni je potřebují, sami produkovat neumějí. Srovnání s Hitlerem je způsobeno buďto naprostým ignorováním faktů, nebo pouhou neznalostí. Nevím co je horší.

Vyjmu taky větu od předsedy SRP Štefana Tišera

„My tady máme větší práva než on...". 

V tom má pravdu, díky pozitivní diskriminaci si tato menšina může v podstatě dělat co chce. Ani ho nenapadne, že by měli mít všichni práva stejná.

Bramborové knedlíky umí každý

Bramborový knedlík

Od mnoha lidí kolem slýchám, že uvařit knedlík je strašně náročné, těžké, nebo že to trvá dlouho. Proto si raději koupí v prášku, nebo hotový. Nicméně tímto chci ukázat, že to není pravda a dobrý (nebo lépe vynikající) knedlík umí uvařit opravdu každý. Navíc to nezabere mnoho času, tedy za podmínky, že 30 minut není mnoho.

Konkrétně se jedná o knedlík bramborový, a to podle rodinného receptu. Postup je snad z receptu jasný každému. V čem ale spočívá to kouzlo, aby se knedlík podařil?

1. Pokud vaříte knedlík z uvedené dávky, pak po zpracování těsta rozdělte přesně na 4 stejně velké díly dlouhé cca 10 cm. Tím docílíte toho, aby po přesně 15 minutách byly hotové.
2. Dejte vařit vodu dříve, než začnete vytvářet těsto. Bramborové těsto nesmí stát, ihned po vytvarování knedlíků musí do vody.
3. Brambory vážíme uvařené.
4. Z mé zkušenosti jsou na těsto nejlepší brambory vařené ten samý den, ideálně dělat těsto ihned po vychladnutí.
5. Pokud potřebujete udělat více dávek, vždy v jedné várce dělejte v množství uvedené v receptu. 
6. Poměr surovin lze upravit (například pokud chcete spotřebovat celý kilogram brambor, a podobně). Poměr surovin je následující: mouka + krupice by měly dohromady vážit polovinu toho, co brambory.   Krupice je vždy 1/3 společné váhy s moukou. Na příkladu: 1 kg brambor, 333 g mouka + krupice (tedy 111 g krupice, 222 mouky). Ostatní suroviny dělím tak nějak od oka.
7. Podle mě je lepší dělat knedlík bez uvedeného Solamilu (bez něj je to také původní recept mé babičky). Také je nepotírám po uvaření tukem, ani nenamáčím. Ale pokud možno, rovnou servíruji (občas je to těžké, když knedlík potají ukrádají děti a manželka :) )

Nejsem žádný kuchař a knedlík se mi kdysi povedl ihned na poprvé. A že by se někdy nepovedl? To si opravdu nepamatuji.

O zakládání států, aneb Proč někdo nemůže mít svůj stát

V poslední době vyšlo mnoho článků ohledně názoru Tomio Okamury, který se na svém blogu zmiňuje o možnosti založit Romům jejich vlastní stát. Já bych jeho příspěvek shrnul jedním slovem, utopie.

Myšlenka je to sice pěkná, jenže pro takovou akci zde není v současnosti žádná síla, která by takovou věc umožnila. A tím nemyslím sílu politickou, ale hlavně lidskou. V případě Izraele byly hnací silou dva základní body, a to že někdo tento stát chtěl a někdo jim to umožnil. V případě Romů si umím představit, že platí to druhé, ale bez toho prvního není šance na úspěch. Počet Romů, kteří by chtěli vlastní stát by se dal nejspíše spočítat na prstech několika desítek lidí, což vydá maximálně tak na městečko, ale rozhodně ne stát.

K tomuto závěru jsem došel jednoduše. Pokud nějaká společnost nechce pracovat, nechce se vzdělávat, nechce tvořit, jak by taková skupina mohla mít svůj stát? Taková skupina je spíše příživnická a potřebuje být součástí jiné skupiny, která jí bude podporovat. Založením svého státu by se sami vyčlenili od všech výhod a museli by začít budovat. To si umím představit pouze pod jednou podmínkou a tou je ohromná zahraniční pomoc. Ale to jsme zase zpět na začátku.

Miloš Zeman podporuje terorismus?

Miloš Zeman

Tak jsem dnes ráno ve zprávách v rádiu zaslechl, že si náš milý prezident Miloš Zeman opět utahuje z věcí, z kterých by si utahovat neměl.

Konkrétně při návštěvě Německa na dotaz od novinářů ohledně dvou unesených dívek v Pakistánu odpověděl, zda nejsou novináři z Talibanu a při odchodu pozdravil s úsměvem na rtech "Alláh je veliký, allah ak-bar".

Myslím si, že prezident jakékoliv demokratické republiky by si toto dovolit neměl. Místo vyjádření podpory dívkám, vyjádřil v podstatě to, že opovrhuje lidmi, kteří jsou v nesnázích a podle mne zesměšněním situace i nepřímo podpořil terorismus.

Brusel požaduje lepší integraci Romů. Usekáme lidem ruce?

Romové a Brusel

Tak na nás zase Brusel naléhá, abychom zrychlili integraci Romů do společnosti. Mají se o to více starat občanská sdružení (jak romská, tak i neromská). Úřady mají více vysvětlovat sociální a ekonomické přínosy romské integrace. A hned také Brusel navrhuje, jakou cestou jít, a to pozitivní diskriminací.

Bylo by to super, ale háček je v tom, že pánové z Bruselu nějak opomíjejí následující fakta:

• Romové se integrovat nechtějí, oni chtějí naopak změnit většinovou společnost.
• Již dnes máme až příliš mnoho pozitivní diskriminace, další by znamenala v podstatě označit ne-Romy jako otroky bez práv (neboli Rom může vše, ne-Rom nesmí nic, pouze vydělávat na Romy)
• Zapojení Romů mezi majoritu znamená automaticky nebezpečí pro majoritu v místě integrace. Například umístění romského dítěte do školní třídy znamená to, že romské dítě ohrožuje ostatní žáky jak fyzicky, tak intelektuálně. Tím myslím jak pomalou výuku, protože romské dítě nestíhá látku chápat, tak "špatný vzor" dětí v chování. A to nemluvím o zvýšeném nebezpečí pro učitele (a to mám informace prakticky z blízkých zdrojů).
• Pokusy o integraci seberou mnoho peněz, naprosto bez užitku. Různá občanská sdružení v této oblasti vyvíjejí činnost, která je dotována z veřejných zdrojů. Tyto zdroje pak chybí v mnoha jiných oblastech, kde by byly vynaloženy efektivněji.

Jenže Evropská Komise v tom má prostě jasno. Česko by se mělo prý více snažit. Co to znamená? Romové nechtějí, tudíž snažit se opět má majorita. Otázkou je jak přesvědčit minoritu, aby nedělali kriminální činnost, aby se vzdělávali a podobně? Přitlučeme děti k lavicím? Usekáme lidem ruce, aby nekradli?

Zákazník softwarové firmy a jeho předpoklady

Svět softwaru

Předpokládám, že každý programátor, případně analytik či majitel softwarové společnosti se alespoň jednou setkal se zákazníkem typu "já jsem předpokládal".

Co se týče naší firmy, je to snad většina z nich. Kdo nezná, popíšu. Přijde zákazník, objedná si software a chce aby něco uměl. Co, to se sepíše. Poté, co je software hotov a předán, vzpomene si zákazník, že konkurence má ještě něco navíc. Nechce uznat svou chybu při zadávání a místo toho začne křičet, že předpokládal, že tu funkci bude mít i jeho software.

Proč by jí tam měl podle zákazníka mít? No přece protože:

• funkci má konkurence, tedy je to standard
• předpokládal, že nás to napadne (velice oblíbená věta)
• bez té funkce přeci nemá jeho software smysl
• naprogramovat funkci přece nezabere mnoho času

Je to sranda, ale pouze do chvíle, než zákazník začne vydírat, že software nezaplatí, dokud tam ta funkce nebude. Zdarma samozřejmě. Naopak je smutné, že nejvíce takto křičí ti zákazníci, kteří platí nejméně.

Těmto zákazníkům vzkazuji: já bohužel nejsem telepat, a nemohu předpokládat, že Vy něco předpokládáte.

Sintové, Manušové, Kalé, Romanichalové a Romové

Migrace Cikánů, zdroj: wikipedia.org

Sintové, Manušové, Kalé, Romanichalové a Romové, co mají tato slova společného? Jsou to všechno Cikáni. Omlouvám se předem všem těm, komu se to nelíbí, ale používat slovo Cikán, je naprosto správné a korektní. Označuje totiž souhrnné označení národnostních skupin. Navíc je tento název použit v mnoha jazycích, a to podotýkám, že ne jako hanlivé lidové slovo, ale jako spisovné slovo.

Kde se vzal Rom? Populace Romů má zkrátka většinu, a tedy nejspíše proto prošlo při hlasování na "Romském sjezdu" to, že všichni cikáni se budou označovat pojmem Romové. Ano, vzhledem k ostatním skupinám je to diskriminující. Například v Německu se to místním Cikánům ani trochu nelíbí a raději používají pojem "Cikán".

Máme tedy říkat Rom, nebo Cikán? Můžeme oboje, pojmem Cikán bychom však měli myslet všechny Cikány na světě. A Rom je u nás také správné. Právě Romové žijí prakticky všude od střední Evropy směrem na východ, tedy i u nás v České Republice. Západní Evropu si "rozdělili" ostatní skupiny.