Petice za schválení sociální reformy

Poslanec Otto Chaloupka vypracoval sociální reformu, jejíž cílem je motivovat lidi k práci a vzdělání. Má také zamezit zneužívání dávek sociálního systému a nastavit sociální systém tak, aby bylo výhodnější pracovat, nežli pouze pasivně pobírat příspěvky.

Pokud se Vám nelíbí, jak je v současnosti nakládáno s veřejnými financemi v tomto směru a myslíte si, že by pomohla petice za schválení tohoto návrhu, pak máte možnost podepsat tuto petici za spravedlivý sociální systém.

Kolik peněz spolkne pomoc nepřizpůsobivým občanům?

Kdo by nečekal, že integrace nepřizpůsobivých "jedinců" spolkne mnoho a mnoho peněz jak z veřejného rozpočtu, tak i z peněz evropských, ten si může přečíst tento článek pana Břetislava Olšera.

Velmi zajímavý je například přehled sdružení, koordinátorů romských poradců a dalších, kteří čerpají veřejné peníze. Také byste jich tolik nečekali? Na copak asi jsou ty peníze použity?

Další neméně zajímavou informací je, že peníze nečerpají pouze nezisková sdružení, ale v daleko větším měřítku i obce. Přes 5 mld. Kč je například určeno na projekt "zlepšení prostředí v problémových sídlištích". I kdyby tyto peníze skutečně šly pouze do problémových oblastí, budou tyto peníze využity efektivně? Ze zkušeností všichni víme, že se zlepšené prostředí opět navrátí do "původního", tedy zdemolovaného stavu.

Také by mě zajímalo, kdy Brusel konečně prohlédne a zjistí, že tady zas tolik diskriminace není a také není třeba posílat tolik peněz na (ne)řešení této záležitosti.

Stádo hloupých ovcí a důvěra pana Picka

Vlastimil Picek

Na serveru Parlamentní Listy vyšel článek o oblibě prezidentské vlády a jejich ministrů. Pokud jsou informace správné, pak se opravdu potvrdilo, že polovina obyvatel České Republiky jsou nemyslící ovce.

V nové vládě, stejně tak jako ve staré Nečasově, se vyskytuje pan Vlastimil Picek. Tento pán, jakožto ministr Petra Nečase měl podporu veřejnosti 17,5 procent lidí. Stačilo ale pár dní a v nové vládě má najednou podporu celých 59,5 procent.

Proč? Představte si občana X, je zástánce Miloše Zemana, má nízký příjem a IQ pod 100. Údaje jsou brány na základě toho, že Zeman má nadpoloviční podporu a více jak 50 procent obyvatelstva má nižší IQ než 100 (dle zdroje zde). 

Pokud má osoba IQ menší než 100, tak zrovna neoplývá přílišnou moudrostí a schopností uvažovat a utřídit si svůj názor na danou problematiku. Takový člověk má jednoduché uvažování typu "mám rád Miloše Zemana, pak tedy budu mít i rád jeho vládu, a tedy i osoby v této vládě". A proto to nenadálé zvýšení obliby pana Picka.

Minimální mzda se zvýší, dav jásá

Minimální mzda stoupne z 8 000 Kč na 8 500 Kč. Rozhodla o tom nová vláda vedená Jiřím Rusnokem, když schválila návrh ministra práce a sociálních věcí Františka Koníčka. Socialistický dav jásá, bude líp. Problém nastává ve chvíli, když se zamyslíme nad tím, na co všechno bude mít zvýšení vliv a komu vlastně pomůže. 

Zaměstnanec pobírající minimální mzdu

Tento člověk se bude mít lépe o 444 Kč (po odečtení daní). To je jistě dobrá zpráva, otázka je, kolik takovýchto zaměstnanců zůstane stále v pracovním poměru a kolik jich bude propuštěno z důvodu, že zaměstnavatel bude muset šetřit.

Dopad na soukromé firmy

Majitelé soukromých firem zcela jistě nejásají, ale spíše řeší, jak do do budoucna řešit navýšení mzdy. A nejedná se o již zmíněných 500 Kč (z čehož vyplatí zaměstnanci 444 Kč a zbytek státu). Musíme připočíst ještě pojistné odváděné zaměstnavatelem zvýšené o 170 Kč. Tedy celkem navýšení o 670 Kč. Pokud má firma jednoho takového zaměstnance, je to v pořádku. Co ale například velké stavební firmy? Některým firmám se již nevyplatí takového zaměstnance zaměstnávat.

Dopad na státní firmy a úřady

Tady zvýšení minimální mzdy pocítí především ti, kteří jako část platu mají osobní ohodnocení. Protože má úřad vyčleněny na mzdy konečný obnos financí, nebudou moci vyplatit vyšší osobní ohodnocení, ale naopak je budou muset snížit. A to podle toho, kolik zaměstnávají občanů s minimální mzdou.

Vláda

Vláda sbírá politické body za populismus. Zvýšení minimální mzdy má u méně vzdělaných lidí úspěch a těch je většina. Někteří volají ještě po větším zvýšení, protože na západě je přeci vyšší.

Romové

Ti budou nyní mít ještě menší možnost se někde uplatnit. Zaměstnavatelé nebudou ochotni platit více za někoho, o kom má potenciálně špatné mínění. Vzhledem ke stávajícím nepokojům proti romské menšině je naplánování zvýšení minimální mzdy velice nešťastné, protože ještě více Romů bude bez práce.

Shrnutí

Teprve budoucnost ukáže, jak moc se tato změna projeví v oblasti financí jak občanů, tak státu. Vzhledem k dopadu na různé skupiny lidí bych odhadoval, že malá skupinka lidí si polepší o pár rohlíků měsíčně víc, ale státní finance půjdou do většího deficitu, a to proto, že bude potřeba vydat více sociálních dávek.

Romský politik: Ukažte mi Roma zapleteného v korupci. Tady je pane Tišere.

Štefan Tišer

V nedávné minulosti byl napsán na serveru ParlamentniListy.cz článek, v němž se pan Štefan Tišer (předseda Strany rovných příležitostí) zmínil o tom, že neexistuje Rom, který by byl účasten ve velké korupční kauze, či velkém podvodu.

Netrvalo dlouho a máme tu to, co pan Tišer chce. Důkaz přinesl autor komentáře článku napsaného na zpravodajském serveru Stručně a jasně. Jde o další článek, tentokrát na serveru Novinky.cz, ze dne 30. srpna 2012. Dočteme se v něm, že předseda Romského občanského sdružení Ladislav Bílý podvodně vylákal milióny z veřejných prostředků. Všechny překážky odstranil romský předák falšováním různých dokumentů a podkladů.

Takže pane Tišere, ukazuji Vám toho Roma, který je zapleten v korupční kauze, nebo velkém podvodu...

Štefan Tišer je totální demagog

Štefan Tišer, zdroj: Romea.cz

V poslední době není snad nikdo, kdo by vydával kontroverznější prohlášení než Štefan Tišer, předseda Strany rovných příležitostí. Jeho strana má v názvu rovnoprávnost, ale jeho vyjádření jsou pouze jednostranná v zájmu Romů.

V článku publikovaném na serveru Parlamentní Listy se vyjadřuje k rasismu, duchcovskému incidentu, vládě a podobně. A slušný člověk jen zírá, kde pan Tišer bere svá stanoviska.

Ohledně Duchcova se například dovídáme, že záznam rvačky byl účelově sestříhán a incident začal mladý pár. Ti údajně nadávali poklidně grilujícím Romům. I kdyby takto na Romy pokřikovali, tak podle pana Tišery je zřejmě normální odpovědět na nadávání brutálním hromadným napadením daného páru. Vždyť ono bouchnutí klackem po zádech, nebo skákání na hlavu ležící osoby vlastně těm dvěma nic nezpůsobí, je to jen taková hra.

Ohledně rasismu se zmiňuje hned několikrát. Stěžuje si, že zde v České Republice je čistý rasismus jen proti romské národnosti, ačkoliv zde existují i jiné menšiny jako například Vietnamci, Rumuni a podobně. Pana Tišera ale ani trochu netrkne to, že ostatní menšiny takovéto problémy nemají. On totiž vůbec nechápe to, že současná hromadná nevole majority není rasismus, ale pouze projev toho, že už lidé mají dost chování Romů, mají dost pozitivní diskriminace (které zneužívají pouze Romové a ne další menšiny), mají dost jejich kriminality. 

Jako perličku na závěr si nechám jeho zmínku o tom, že i Slované si našli tuto zem po dlouhé době kočování.   Když pominu fakt, že slovanské předky má zhruba jen jedna třetina české populace, znamená výrok pana Tišera to, že cikáni jsou tedy vývojově přes tisíc let pozadu? Od té doby se většina národů civilizovala a na svém území se snažila vytvořit svou kulturu a své právo. Otázka je, proč se to ani za tisíc let nepodařilo právě Romům.

Romové, dotace a práva

Tomio Okamura

Jak se dalo čekat, zmínka Tomio Omamury o možnosti založení vlastního cikánského státu vyvolala obrovské nevole u těch, kteří hájí způsob života nepřizpůsobivých.

Ponechám stranou to, že mají opačný názor, na to mají právo. Jen chci poukázat, že z jejich odpovědí je poznat, že jsem v předchozím článku O zakládání států... měl pravdu.

Například První místopředseda SRP (Strana rovných příležitostí) Čeněk Růžička prý zareagoval s nadsázkou a ironií když řekl

„Pozůstalí po obětech nacismu mu vzkazují, že už se o nás chtěl jednou postarat Hitler se svými poskoky. Když má pan Okamura o nás takovýto zájem a péči, tak my si nějaký stát vybereme a on, protože má peněz dost, by tento stát mohl dotovat. Budeme jen rádi.“

Je zde krásně vidět, že bez dotací nemá stát smysl, oni je potřebují, sami produkovat neumějí. Srovnání s Hitlerem je způsobeno buďto naprostým ignorováním faktů, nebo pouhou neznalostí. Nevím co je horší.

Vyjmu taky větu od předsedy SRP Štefana Tišera

„My tady máme větší práva než on...". 

V tom má pravdu, díky pozitivní diskriminaci si tato menšina může v podstatě dělat co chce. Ani ho nenapadne, že by měli mít všichni práva stejná.

Bramborové knedlíky umí každý

Bramborový knedlík

Od mnoha lidí kolem slýchám, že uvařit knedlík je strašně náročné, těžké, nebo že to trvá dlouho. Proto si raději koupí v prášku, nebo hotový. Nicméně tímto chci ukázat, že to není pravda a dobrý (nebo lépe vynikající) knedlík umí uvařit opravdu každý. Navíc to nezabere mnoho času, tedy za podmínky, že 30 minut není mnoho.

Konkrétně se jedná o knedlík bramborový, a to podle rodinného receptu. Postup je snad z receptu jasný každému. V čem ale spočívá to kouzlo, aby se knedlík podařil?

1. Pokud vaříte knedlík z uvedené dávky, pak po zpracování těsta rozdělte přesně na 4 stejně velké díly dlouhé cca 10 cm. Tím docílíte toho, aby po přesně 15 minutách byly hotové.
2. Dejte vařit vodu dříve, než začnete vytvářet těsto. Bramborové těsto nesmí stát, ihned po vytvarování knedlíků musí do vody.
3. Brambory vážíme uvařené.
4. Z mé zkušenosti jsou na těsto nejlepší brambory vařené ten samý den, ideálně dělat těsto ihned po vychladnutí.
5. Pokud potřebujete udělat více dávek, vždy v jedné várce dělejte v množství uvedené v receptu. 
6. Poměr surovin lze upravit (například pokud chcete spotřebovat celý kilogram brambor, a podobně). Poměr surovin je následující: mouka + krupice by měly dohromady vážit polovinu toho, co brambory.   Krupice je vždy 1/3 společné váhy s moukou. Na příkladu: 1 kg brambor, 333 g mouka + krupice (tedy 111 g krupice, 222 mouky). Ostatní suroviny dělím tak nějak od oka.
7. Podle mě je lepší dělat knedlík bez uvedeného Solamilu (bez něj je to také původní recept mé babičky). Také je nepotírám po uvaření tukem, ani nenamáčím. Ale pokud možno, rovnou servíruji (občas je to těžké, když knedlík potají ukrádají děti a manželka :) )

Nejsem žádný kuchař a knedlík se mi kdysi povedl ihned na poprvé. A že by se někdy nepovedl? To si opravdu nepamatuji.

O zakládání států, aneb Proč někdo nemůže mít svůj stát

V poslední době vyšlo mnoho článků ohledně názoru Tomio Okamury, který se na svém blogu zmiňuje o možnosti založit Romům jejich vlastní stát. Já bych jeho příspěvek shrnul jedním slovem, utopie.

Myšlenka je to sice pěkná, jenže pro takovou akci zde není v současnosti žádná síla, která by takovou věc umožnila. A tím nemyslím sílu politickou, ale hlavně lidskou. V případě Izraele byly hnací silou dva základní body, a to že někdo tento stát chtěl a někdo jim to umožnil. V případě Romů si umím představit, že platí to druhé, ale bez toho prvního není šance na úspěch. Počet Romů, kteří by chtěli vlastní stát by se dal nejspíše spočítat na prstech několika desítek lidí, což vydá maximálně tak na městečko, ale rozhodně ne stát.

K tomuto závěru jsem došel jednoduše. Pokud nějaká společnost nechce pracovat, nechce se vzdělávat, nechce tvořit, jak by taková skupina mohla mít svůj stát? Taková skupina je spíše příživnická a potřebuje být součástí jiné skupiny, která jí bude podporovat. Založením svého státu by se sami vyčlenili od všech výhod a museli by začít budovat. To si umím představit pouze pod jednou podmínkou a tou je ohromná zahraniční pomoc. Ale to jsme zase zpět na začátku.