Romové, dotace a práva

Tomio Okamura

Jak se dalo čekat, zmínka Tomio Omamury o možnosti založení vlastního cikánského státu vyvolala obrovské nevole u těch, kteří hájí způsob života nepřizpůsobivých.

Ponechám stranou to, že mají opačný názor, na to mají právo. Jen chci poukázat, že z jejich odpovědí je poznat, že jsem v předchozím článku O zakládání států... měl pravdu.

Například První místopředseda SRP (Strana rovných příležitostí) Čeněk Růžička prý zareagoval s nadsázkou a ironií když řekl

„Pozůstalí po obětech nacismu mu vzkazují, že už se o nás chtěl jednou postarat Hitler se svými poskoky. Když má pan Okamura o nás takovýto zájem a péči, tak my si nějaký stát vybereme a on, protože má peněz dost, by tento stát mohl dotovat. Budeme jen rádi.“

Je zde krásně vidět, že bez dotací nemá stát smysl, oni je potřebují, sami produkovat neumějí. Srovnání s Hitlerem je způsobeno buďto naprostým ignorováním faktů, nebo pouhou neznalostí. Nevím co je horší.

Vyjmu taky větu od předsedy SRP Štefana Tišera

„My tady máme větší práva než on...". 

V tom má pravdu, díky pozitivní diskriminaci si tato menšina může v podstatě dělat co chce. Ani ho nenapadne, že by měli mít všichni práva stejná.

O zakládání států, aneb Proč někdo nemůže mít svůj stát

V poslední době vyšlo mnoho článků ohledně názoru Tomio Okamury, který se na svém blogu zmiňuje o možnosti založit Romům jejich vlastní stát. Já bych jeho příspěvek shrnul jedním slovem, utopie.

Myšlenka je to sice pěkná, jenže pro takovou akci zde není v současnosti žádná síla, která by takovou věc umožnila. A tím nemyslím sílu politickou, ale hlavně lidskou. V případě Izraele byly hnací silou dva základní body, a to že někdo tento stát chtěl a někdo jim to umožnil. V případě Romů si umím představit, že platí to druhé, ale bez toho prvního není šance na úspěch. Počet Romů, kteří by chtěli vlastní stát by se dal nejspíše spočítat na prstech několika desítek lidí, což vydá maximálně tak na městečko, ale rozhodně ne stát.

K tomuto závěru jsem došel jednoduše. Pokud nějaká společnost nechce pracovat, nechce se vzdělávat, nechce tvořit, jak by taková skupina mohla mít svůj stát? Taková skupina je spíše příživnická a potřebuje být součástí jiné skupiny, která jí bude podporovat. Založením svého státu by se sami vyčlenili od všech výhod a museli by začít budovat. To si umím představit pouze pod jednou podmínkou a tou je ohromná zahraniční pomoc. Ale to jsme zase zpět na začátku.